Zapomeňte na atomovky. Nanoboti v 5G - to bude peklo na Zemi

zveřejněno: 22. července 2019


Tuto myšlenku nosím v hlavě přibližně rok a půl. V době, kdy už bylo zřejmé, že 5G a tím pádem i Internet věcí „klepou na dveře“ jsem zahlédl titulek o využití nanobotů v medicíně, jenž byl na obalu cca 10 let starého vědecko-populárního časopisu 21. století, který jsem ponechal v krabici, která je na podlaze už asi 5 let na tom samém místě, jelikož jsem v ní shromažďoval nějaké věci v rámci důkladného úklidu, který jsem zahájil někdy před pěti, šesti lety a ještě nedokončil. Tak jsem si řekl, že toto by mohl být v budoucnu vážný problém. (pozn. časák zmizel, ale vpravo dole máte zdroje)

Rozhodl jsem se v zájmu originálního obsahu webu tuto myšlenku zveřejnit, protože pokud mám „náhodou“ pravdu, stejně by na to dřív nebo později přišel nějaký darebák a navíc jsem přesvědčen, že je lepší, když o tom bude článek přístupný každému uživateli WWW, než kdyby toto mělo být know-how nějaké organizované zločinecké skupiny. Pokud je to skutečně „hudba blízké budoucnosti“, předpokládám, že výzkumné laboratoře v oblasti vnější i vnitřní bezpečnosti „jedou naplno“ a doufám, že má vlast není pozadu.


K věci:

Nanoboti

Jak už název napovídá, nanoboti jsou roboti o velikosti několika nanometrů. Jsou jako krvinky - okem nespatřitelní. Mohou být vytvořeni z několika vrstev různých kovů. Především železa, niklu a zlata.
Aby byli účinní, musí jich být mnoho, řádově miliony. Pak fungují v rámci roje. Můžete si je představit jako roj robotických včel, které nevidíte. K tomu, aby byl roj účinný, musí být také synchronizovaný a koordinovaný. Roj nanobotů může být naprogramován např. na základě poznatků o chování roje zmíněných včel.

V únoru roku 2014 údajně německý vědec Johaness Rossnagel na základě poznatků kvantové mechaniky vyrobil motor z jediného atomu. Údajně se ten motor stal nejvýkonnějším motorem na světě, právě kvůli technologii kvantové mechaniky. Tomuto motoru scházelo praktické využití.
Zřejmě to byl rok 2015, kdy se podařilo vědcům z univerzity v San Diegu implantovat nanoboty konstruované s použitím kovu zinku do těla laboratorní myši. Nanoboti úspěšně aplikovali léčivo, které přenášeli tím, že se v cíli - sliznici žaludku rozložili. Problémem byl pohyb nanobotů. Vědci nedokázali vytvořit vlastní zdroj energie. Nakonec využili kyselinu chlorovodíkovou, která byla obsažena v žaludku myši.
Přesto bylo ještě v roce 2016 vytvoření dostatečně kvalitního nanobota z důvodu nedostatečných vědeckých poznatků velmi obtížné.
V roce 2017 odborníci z univerzity v Manchesteru vytvořili ze 150 atomů uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku nanobota, který pracuje na molekulární úrovni a má robotickou paži, která je schopna manipulovat jednotlivými molekulami nebo pohybovat jejich svazky.
Zřejmě v roce 2018 vědci z Čínské univerzity v Hongkongu technologii nanobotů vylepšili. Konkrétně vylepšili koordinaci roje. Vědci se inspirovali mimojiné mravenci. Nanoboti tak údajně mohou být využiti ke konstrukci miniaturních struktur. Tito vědci dokážou nanoboty aplikovat injekční stříkačkou nebo v průběhu operace.

V současnosti - v roce 2019 ještě stále chybí nanobotům kvalitní vlastní zdroj energie, využitelný k pohybu. Vypadá to, že nejlepším interním zdrojem energie by mohly být baterie. Avšak tak malé baterie, aby napájely nanoboty ještě neexistují.

5G

Jako 5G se označuje pátá generace bezdrátových systémů. Je to telekomunikační standard (soustava technických pravidel pro komunikaci). Technicky je lepší než 4G. Oproti 4G je novější standard 5G lepší ohledně rychlosti a odezvy. Odezva by měla být kolem jedné milisekundy. Podstatné snížení doby odezvy je výhodné např. pro užití v autonomních (samořídících) vozidlech (protože v silničním provozu jsou třeba rychlé reakce). Síť 5G má taky větší kapacitu pásma, tzn. je možno připojit více zařízení než do sítě 4G.
Sítě 5G nemají nahradit sítě 4G. Sítě 4G jsou zřejmě určené pro mobily. U sítí 5G se předpokládá širší využití. K síti 5G by mělo být možno připojit cokoliv. Cokoliv, co bude z různých důvodů třeba připojit k Internetu.

V říjnu 2017 v Berlíně otestovala společnost Deutche Telekom první evropské vyšílače 5G. Naměřila rychlost kolem 2 Gbit/s.

V únoru 2018 byla technologie 5G testována na zimních olympijských hrách v Korejské republice (jižní Korea). V rámci testu bylo předvedeno mimojiné i využití technologie v samořídících autobusech. Testovala jihokorejská KT Corporation, Intel a Samsung.

V červenci 2018 otestoval operátor Vodafone v Karlových Varech první ukázku sítě 5G. Dosáhl rychlosti okolo 1,8 Gbit/s. Mimochodem, byla použita technologie od Huawei (to je společnost sídlící v Čínské lidové republice - státě, jehož přístup k základním lidských právům a svobodám se natolik liší od mých názorů, že bych k nim nejel ani na dovolenou).

V roce 2018 byl vývoj standardu 5G dokončen, tzn. je hotová technická specifikace.

V prosinci 2018 fungovala síť 5G na některých místech Finska.

V červnu 2019 testoval síť operátor O2 ve středočeském Kolíně. Dodavatelem infrastruktury byla společnost Ericsson. Rychlost připojení se stabilně pohybovala kolem 300 Mbit/s. Zajímavější je hodnota odezvy (latence). Ta se pohybovala mezi 16 a 18 milisekundami, přičemž ideální by byla hodnota pod 10 milisekund. Podle vyjádření ředitele pro technologie operátora O2, je odezva v takových hodnotách, že síť 5G umí zaregistrovat podnět rychleji než člověk - řidič vozidla. Společnost O2 se taky vyjádřila, že netestovala v laboratořích, ale v reálných podmínkách. Test spočíval ve zprovoznění jedné antény. Společnost O2 využívala pásmo 3,5 GHz, které ji na měsíc zapůjčil Český telekomunikační úřad.

Na současné období - druhou polovinu roku 2019Český telekomunikační úřad naplánovanou aukci kmitočtů pro české mobilní sítě 5G. Teprve po přidělení kmitočtů, se mohou začít budovat vysílače do běžného provozu. Spuštění sítí 5G v České republice ČTÚ očekává v roce 2020, ale komerčně až v roce 2022. ČTÚ na tom spolupracuje se společností Nokia.

Internet věcí

Internet věcí znamená, že k síti Internet nejsou připojeny pouze některé věci, jako je počítač, mobilní telefon a tablet (případně ještě televize), ale že k Internetu je připojeno skoro všechno. Stroje na výrobních linkách, hodinky, obojek psa, semafory, pračky, ledničky, fontány, radiátory, auta, dveře od budov, celé budovy, rychlovarné konvice, trouby, zahradní světla, high-tech vidle nebo třeba nanoboti.
Ty věci spolu budou v rámci Internetu komunikovat. Internet věcí jednou bude, protože to usnadní např. výrobu v továrnách, protože stroje budou skvěle synchronizované a propojené, což se pozitivně projeví na jakosti i množství výrobků. Nebo třeba autonomní vozidla. Ta si budou předávat informace o aktuální poloze takovou rychlostí, že to sníží počet autonehod.

Internet věcí byla do příchodu 5G pouze teorie. S příchodem 5G se Internet věcí stane realitou.

Tady odbočím. Jestli chcete, text kurzívou přeskočte: Internet věcí a celkově technologie usnadňující lidem život mají i nevýhody.
Jedna z nevýhod spočívá třeba v tom, že ačkoli jsou současní lidé biologicky téměř stejní jako jejich první předci před několika tisíci lety (druh homo sapiens sapiens), vynalezli si technická zařízení, která nefungují stejnou logikou jako jejich mozky. Příkladem toho jsou sociální sítě (tak se nesprávně označují pouze produkty některých Internetových firem, já mám na mysli sociální sítě v původním, nejšírším slova smyslu). Lidé jsou několik tisíc let uzpůsobení k tomu, aby komunikovali tváří v tvář, neměli nikde zapsáno, s kým se kamarádí, společně prožívali a měli nezprostředkovanou zpětnou vazbu v podobě mluveného slova a tzv. řeči těla. Taková komunikace je úplná. Webové sociální sítě (produkty Internetových firem) se hodí k domluvě osobního setkání nebo když chcete být v kontaktu s lidmi, které znáte a bydlí daleko od vás anebo když se chcete s někým kamarádit ale zároveň si jej „držet od těla“ (v té poslední skupině by nikdo neměl být příliš dlouho, je dobré to občas roztřídit). No a takto vlastně sociální sítě, společně s dalšími webovými produkty (to je třeba i tento web) tvoří to, co já považuju za „kyberprostor“. Tzn. tisíce let byl současný člověk uzpůsobený a zvyklý na klasický osobní kontakt ale přibližně od roku 2007 (polovina českých domácností připojena k Internetu) tu máme kyberprostor a s tím i výzkumy na témata jak sociální sítě (produkty Internetových firem) způsobují deprese, snižují schopnost empatie, prohlubují pocity samoty a (na základě toho, že lidé zveřejňují jen to dobré, ne-li nejlepší) i falešný pocit, že ostatní mají dokonalý život atd.
Druhá nevýhoda z hlediska techniky o níž chci něco napsat, spočívá paradoxně v tom, že (obecně vzato) lidé mají dost dobrou schopnost adaptace (přizpůsobení se) na podmínky v nichž žijí (schopnost adaptace je z evolučního hlediska klíčová). Pokud adaptaci rozdělím na psychickou a fyzickou, tak ta adaptace psychická se děje hlavně ve spánku, který je určen k tomu, aby mozek mohl zpracovat všechno co pojmul během bdění a toto přesunul z krátkodobé do dlouhodobé paměti anebo to zapoměl (je to výborně vysvětleno na jednom webu s videama; jinak doteď mi nedošlo, proč YouTube kanály typu The Infographics Show, Kurzgesagt, BeWise, JurajVie a TopTrendingCZ mají méně odběratelů, než některé mě neznámé celebrity, které dokáží ve videu mluvit půlhodinu „o ničem“, nebo které nahrávají videa s různými „senzacemi“, založenými na ponižování druhých lidí). A právě ta adaptace je zde nevýhodou. Existuje pojem neuroplasticita. To je schopnost zanikání nepotřebných struktur v mozku a tvorba potřebných struktur v mozku (i dospělého člověka). Lidé si vynalezli různé věci, které jim zjednodušují život. Jenže když za člověka „přemýšlí“ stroje (např. webový vyhledávač najde skoro všechny informace a člověk si je nemusí pamatovat; navigační systém v autě „šetří“ schopnost prostorové orientace atp.), „mozek zjistí“, že některé struktury (buňky) nepotřebuje a ty začnou odumírat. Na druhou stranu, pokud začnete řešit rébusy jako je Sudoku (nikdy mě to nebavilo), tak si některou oblast mozku posílíte, možná vzniknout i nějaké nové struktury. No a proto předpokládám, že je možné, že až vznikne Internet věcí, mnoho věcí bude propojeno s jinými věcmi, to nám (dočasně) velmi zjednoduší život, jenže nebudeme muset tolik přemýšlet a proto nám začnou odumírat mozkové buňky. Internet věcí může být v tomto radikální změnou k horšímu, protože to bude opravdu velká technická změna.
Třetí a poslední nevýhoda, kterou bych chtěl zmínit - ztratíme přehled. Lidský mozek je uzpůsoben k tomu okamžitě bez přemýšlení pochopit některé situace, které vidí (vpravo je jeskyně, vlevo mamut), ale neustále si držet v hlavě aktuální představu o tom, které věci jsou zapojeny do sítě 5G a s kterými jinými věcmi si vyměňují informace a jaké informace to jsou, tak k tomu uzpůsoben není (alespoň můj ne). Neuvidíme na vlastní oči, jak to probíhá, ačkoliv tomu budeme přítomni.

Nanoboti v síti 5G

Takže (za předpokladu že věda pokročí) nanoboti jsou neviditelní roboti schopni dostat se do lidského těla a tam něco léčit, opravit. Pokud ale dokážou lidské tělo léčit, opravovat, jsou schopní jej i poškodit.
Ještě nebyla vymyšlena baterie pro nanoboty, to se ale může změnit. Potom budou jednotliví nanoboti schopnější.

Nanobotů musí být velmi mnoho, aby byli účinní. Síť 5G umožňuje připojit do Internetu mnohem více zařízení najednou. Další podmínka účinnosti je, že musí být koordinovaní. Síť 5G je pro koordinaci ideální. Vysoká přenosová rychlost a rychlá odezva sítě 5G je přesně to, co roj nanobotů potřebuje.

Tak si představte, že někdo vyrobí kvalitní nanoboty, kteří budou mít vlastní baterie s vysokou kapacitou a nějaké zařízení, kterým dokáží mechanicky ničit buňky lidského těla. Ti nanoboti budou umět létat a dostat se do lidského těla, aniž by o tom ten člověk věděl. Nanoboti budou mít nějaké zařízení s anténou, tak budou připojeni do všudypřítomné Internetové sítě 5G. Přes síť 5G bude celý roj dálkově koordinován. Bude už zbývat zodpovědět jedinou otázku: Jak označit cíl?


zdroje:
Wikipedie - otevřená encyklopedie
CDR
Česká televize - ČT24
SvětChytře.cz
deník.cz
Prima Zoom
Nedd.cz
alza.cz
mobilmania.cz
iDNES.cz
Novinky.cz
Seznam Zprávy
Vodafone.cz
Byznyslab